Reprezentace a konec kariéry

Reggie Miller byl členem dvou zlatých amerických výběrů – jeden bojoval na MS 1994 a druhý na OH 1996. V roce 1994 na MS v Torontu si připisoval 17,1 bodů na zápas, když z pole střílel s úspěšností 52,6%. Proměnil také 19 z 20 šestek a po Shaquillu O'Nealovi byl druhým nejlepším střelcem USA. Na Olympijských hrách v Atlantě v roce 1996 střílel v průměru 11,4 bodů a zaznamenal druhý nejvyšší počet bodů ve své reprezentaci (91). Pětkrát z osmi zápasů začínal v základní pětce a na pozici SG se točil s Mitchem Richmondem. Po těchto turnajích se v reprezentaci znovu objevil až v roce 2002 – opět na MS. Tento turnaj byl speciální v tom, že USA nevyhrály turnaj poprvé od dob, co začali v jejich výběru startovat hráči z NBA. Reggie se během turnaje zranil a příliš mnoho toho neodehrál.

Miller se v roce 2005 zúčastnil závodu 500 Festival Parade Grand Marshall, který poté sám odstartoval. Na místě byl i arcibiskup, který před závodem pronesl pár slov a mezi nimi i modlitbu „Bože, chraň tyto řidiče a žehnej Reggiemu!“. Reggie poté mávl zelenou vlajkou a odstartoval závod. V srpnu 2005 (už bývalý) hráč oznámil svůj plán dělat analytika pro TNT, kde pracuje i jeho sestra Cheryl. Tam také stále pracuje a kromě toho odpovídá na „Reggie’s Mailbag“. Mimo jiné se také pravidelně účastní různých show a od roku 2011 je také analytikem mužské basketbalové NCAA.

Číslo 31, v němž Miller odehrál celou svou kariéru, bylo vyvěšeno ke stropu v Conseco Fieldhouse (Bankers Life Fieldhouse) 30. června 2005.

Momentálně Reggie žije v podstatě na dvou místech – rezidenci má jak v Malibu (Kalifornie), tak i v Fishers (Indiana). Na druhém jmenovaném místě si postavil doslova zámek o rozloze 1 400 metrů čtverečních. Kolují však zvěsti, že jej Reggie chce prodat – údajně je k mání za 7,5 miliónů dolarů.

Jako u každé velké hvězdy se i u Millera objevila možnost návratu do NBA. Např. v roce 2007, kdy Celtics představili jako posily Kevina Garnetta a Raye Allena, se uvažovalo, že Reggie posílí Boston jako další zkušený náhradník. Rick Carlisle, současný kouč Dallasu Mavericks, tehdy prohlásil, že „s Reggiem jsme o tom mluvili a oba jsme souhlasili v tom, že je to věc, která si zaslouží opravdu pečlivé zvážení“. 24. srpna 2007, v den svých 42. narozenin, však Miller prohlásil: „Fyzicky vím, že bych to zvládl a mohl bych to udělat, ale psychicky, když chcete něco takového udělat, musíte dát vše do toho, nebo jít od toho. Rozhodl jsem se jít od toho.“

14. března 2010 spatřil na ESPN světlo světa dokumentární film s názvem Winning Time: Reggie Mille vs. New York Knicks, speciální premiéra tohoto filmu však byla podle Millerova přání v Conseco Fieldhouse (dnešní Bankers Life Fieldhouse) už 26. února. Filmu se zhostil úspěšný režisér Dan Klores.