Téměř dvě dekády zažívala NBA absolutistickou vládu jediného muže. Hráče, jenž si podkošový prostor podmanil takovým způsobem, jako nikdo jiný v historii. Stačily říct jeho proporce a obraně se hned rozklepala kolena, výška 218 cm, rozpětí paží neuvěřitelných 256 cm. Do nejlepší basketbalové ligy světa přinesl mnoho inovací a vytvořil mnoho rekordů, některé již mají jiného majitele, ovšem panoval názor, že kolonka pro jméno hráče s největším počtem bodů v historii NBA zůstane navždy nezměněna.

Jenomže to by se nesměl na palubovkách objevit rodák z Ohia LeBron James, který už dnes v noci proti Oklahomě může tento milník pokořit. Proto si pojďme připomenout kariéru velikána Kareema Abdul-Jabbara.

Milovaný i nenáviděný obr

Celým jménem Ferdinand Lewis Alcindor se narodil roku 1947 v New Yorku, jako jediné dítě švadleně Cory a policistovi a jazzovému hudebníkovi Alovi. Vyrůstal v Indwoodu poblíž Manhattanu, nejprve chtěl hrát americký fotbal, ale na ten se příliš nehodil, byl moc vysoký a vyzáblý, a tak ho rodiče přesvědčili, že by měl zkusit basketbal. Svůj veškerý volný čas trávil na hřištích v nedalekém Harlemu, kde potkal i Wilta Chamberlaina – hvězdu Philadelphie Warriors, se kterým bude později neustále srovnáván.

V Rucker Parku ale také poznal, že dar od boha pro basketbal nutně nemusí znamenat štěstí. Hrozně rychle rostl, už v osmé třídě měl 203 cm a za svou výšku byl často terčem posměchu, protože působil jako zvláštní podivín. I proto měl blíže k Afroameričanům ze sousedství, než k irským a italským spolužákům. Když měl jít na střední školu bylo snem každého trenéra ve městě mít tento 213 centimetrový zázrak. Včetně Jacka Donohuea z Power Memorial, který mu nabídl stipendium a přesvědčil ho, aby šel na katolickou školu s výborným basketbalovým programem.

A hned v první sezóně vyhrál s týmem titul. V roce 1964 Alcindorovy ambice rostly na pozadí jednoho z nejbouřlivějších období v dějinách USA. V ulicích byla řada rasistických nepokojů, létaly lahve, byly slyšet i výstřely a rozbíjení skel, což značně zapůsobilo na sedmnáctiletého velmi citlivého mladíka tmavé pleti. Během čtyř let na Power Memorial dovedl tým ke třem středoškolským titulům v řadě, když z 95 zápasů prohráli pouze šest. Středoškoláci byli v té době v New Yorku stejně populární jako Knicks, tudíž si Alcindor mohl, kromě jihu, vybrat jakoukoliv univerzitu se stipendiem.

Before Kareem Abdul-Jabbar was the NBA's all-time leading scorer, he was New York City's all-time leading scorer

Big Lew dropped 2,067 at Power Memorial high school as it went 95-6 and won 3 straight championships

The undisputed Goat of New York Basketball pic.twitter.com/ZqheXC1pt3

— New York Basketball (@NBA_NewYork) February 7, 2023

Nakonec po domluvě zamířil na prestižní univerzitu UCLA do Los Angeles. V Kalifornii si užíval svobody, a ne příliš vzorově, kouřil marihuanu a večery trávil na Sunset Stripu s děvčaty. Nicméně na palubovce dělal svému novému trenérovi Johnu Woodenovi neustále radost. Při své premiéře dal 56 bodů a sezónou prošla UCLA bez porážky až národnímu titulu. Na podzim roku 1967 zakázala NCAA smečování do koše, dodnes se říká, že chtěli jednoduše oslabit Alcindora a jeho UCLA se čtyřiceti sedmi zápasovou vítěznou šňůrou, kterou ukončil až Houston Coungars před rekordní návštěvou padesáti dvou tisíc diváků v Astrodome. Přesto to Lewa Alcindora nezastavilo. Za tři roky pod vedením Woodena vyhrála UCLA tři tituly v řadě se zápasovou bilancí 88-2, žádný jiný člověk do té doby neovládl svůj sport tak jako on. S diplomem z historie v ruce a na titulní straně časopisu Sports Illustrated byl připraven na další životní etapu.

Od Jedničky draftu přes konvertování k islámu až po role v Hollywoodu

O číslu jedna v draftu 1969 nebylo pochyb. Dva nejhorší týmy z předchozí sezóny Phoenix Suns a Milwaukee Bucks si o Alcindora hodili mincí, druhý jmenovaný zvolil „orla“, čímž vyhrál podle mnohých nejdůležitější draft v historii NBA, kdokoliv by ho získal, mohl hned začít skládat mistrovský tým. Slunné L.A. vyměnil za chladný sever Spojených států. Na první zápas čekala celá země a hned první střelecký pokus skončil v koši. Poté, co do mladého a nezkušeného mužstva, které existovalo teprve druhým rokem, přišel ještě desetinásobný účastník All-Star zkušený Oscar Robertson, stali se Bucks nejrychlejším týmem v lize a začali soupeře válcovat. Základní část v sezóně 1971 zakončili s bilancí 66-16, v play off jejich nadvláda pokračovala. Ve finále pak smetli Baltimore Bullets a získali první titul v NBA, Alcindor byl navíc vyhlášen nejužitečnějším hráčem.

Brzy po vítězství konvertoval od křesťanství k islámu a součástí byla i změna jména. Už to nebyl Lew Alcindor, ale Kareem Abdul Jabbar, tedy v překladu „služebník vznešenosti“. Pro všechny to byl šok, navíc muslim do Milwaukee moc nezapadal. Hráči i novináři si museli zvyknout na jiné oslovování, zejména médiím rázně sdělil: „Just call me Jabbar!“, "Prostě mi říkejte Jabbar!". Přesto jeho přechod způsobil menší rozruch než u Muhammada Aliho o osm let dříve. Kareema islám uchvátil už v prváku na UCLA, kde si nejprve četl Malcoma X, pak dokonce i Korán. Krátce na to ho otec seznámil s jeho přítelem Hamaasem, vůdcem tzv. „černých muslimů“ a zakladatelem sekty Hanafi, které se Jabbar stal součástí. Na dlouhé roky to ovlivnilo jeho osobní život, kvůli Hamaasovi byl doma často nepříjemný, ztroskotali mu dvě manželství a de facto až na sklonku kariéry se cítil volný a svobodný. Později uznal, že poznání Hamaase byla jedna velká životní chyba.

Bruce Lee & Kareem Abdul-Jabbar

Just Because I Love It

📷 From "The Game of Death." 1970s pic.twitter.com/j0XZkpNa2m

— Sports By Chris Clough (@ChrisOnSports) February 3, 2023

Měl zálibu v bojových uměních, díky nimž se poznal s vycházející hvězdou kung-fu filmů Brucem Leem, toho napadlo obsadit dlouhána jako svého závěrečného protivníka ve snímku Hra smrti. V dokumentu Kareem: Minority of One z roku 2015 později zavzpomínal: „S Brucem jsme byli spřízněné duše. Já jsem rád soutěžil a on taky. Chtěl být nejlepší v tom, co dělá a já taky.“ O sedm let později si ještě střihnul roli pilota v komedii Připoutejte se, prosím! Všem tehdy ukázal, že i vždy vážný a soustředěný hromotluk si ze sebe umí udělat legraci.

Návrat do Los Angeles a nejzářivější léta kariéry

Na začátku sedmdesátých let bojoval s osobními problémy, přesto získal další dvě ocenění pro nejužitečnějšího hráče soutěže, jenomže s Bucks další triumf nezískal. Bolestivě nesl prohru v sedmém a rozhodujícím zápase finále proti Bostonu Celtics v roce 1974. Po následující sezóně mu vypršela smlouva, nebyl na severu spokojený, a tak podepsal pětiletý kontrakt s Los Angeles Lakers.

Návrat do Kalifornie rezonoval celou NBA. Okamžitě po přestupu začal zapisovat další individuální ocenění a jeho nadvláda na hřišti dosahovala až kouzelných výšin. Zejména střela, kterou vymyslel a neustále zdokonaloval. Šlo o dnes již legendární SkyHook, „Nebeský hák“. Finta, kdy Kareem byl zády ke spoluhráči, pak se z ničeho nic otočil a jednou rukou ve výskoku zavěsil míč do koše, řízená střela, nejdrtivější zbraň v dějinách NBA. Lakers vedli téměř všechny statistiky, přesto nevyhrávali.

OPINION: Kareem’s skyhook shot may not be cool enough for today's NBA stars, but it helped make Lakers legend Kareem Abdul-Jabbar the NBA's all-time leading scorer — a record that will soon be eclipsed after 38 years by LeBron James.

✍🏿 @DeronSnyderhttps://t.co/utw7qxXhUI

— theGrio.com (@theGrio) February 1, 2023

Vše se změnilo v roce 1979, kdy zadlužený tým z Města andělů koupil realitní magnát Jerry Buss, který změnil celý koncept sportu na severoamerickém kontinentu. V hale Forum zavedl živou kapelu, playboyem se nechal inspirovat sexy roztleskávačkami a z basketbalu udělal jednu velkou show. V témže roce Lakers vybírali na draftu z první pozice a přivedli budoucí megastar na rozehrávce –Ervina Magica Johnsona. Naprostý opak charakteru Kareema, jenomže ono to začalo fungovat a sezónu zakončili tolik vytouženým titulem.

Tím odstartovala jejich hvězdná éra osmdesátých let. Útočné tempo týmu se ještě zvýšilo poté, co Pat Riley zaujal místo hlavního kouče. Los Angeles drtilo jednoho soupeře za druhým, souhra Magic, Jabbar, Byron, Worthy a Cooper nešla jednoduše zastavit. Když měl Kareem přes 35 let začali jej mnozí odepisovali, především po zpackaném finále v roce 1984 s Bostonem, kdy neudržel nervy na uzdě ve vypjatých soubojích s Larrym Birdem, což stálo dle pamětníků Lakers titul.

Následující rok se obě mužstva střetla znova. První zápas se Kareem hledal, nestačil, byl všude pozdě. Všechny deníky psaly stejný titulek: „Je už za zenitem“. Právě tady se ale projevil jaký je kapitán, na rozbory u videa čekal první, sám si ordinoval tréninky navíc. Do Bostonu, když byl stav série 3:2 pro Lakers s ním odjel v týmovém autobuse i otec. Onoho večera vyčaroval možná nejlepší výkon kariéry, pohyboval se jako gazela, pral se o každý míč a Lakers vyhráli 111:100. Potřetí za šest let slavili titul, navíc v legendami opředené Boston Garden, kde dodneška nikdo kromě nich trofej Larryho O’Briena nad hlavu nezvedl.

Lakers slavili ještě dvakrát v letech 1987 a 1988. Kareem i po čtyřicítce plnil důležitou roli v mužstvu, ale na konci sezóny 1989 oznámil konec kariéry. Uspořádal rozlučkové turné, které navštívilo všechny haly NBA. Každá přinesla stejnou reakci, dokonce i v Bostonu, tam kde na něho celých dvacet let bučeli, mu teď připravili neslýchané ovace a věnovali kus své palubovky.

Za dvacet sezón v NBA získal celkem šest cen MVP, šestkrát vyhrál titul, devatenáctkrát figuroval v All-Star výběru. Nasbíral neuvěřitelných 38 387 bodů a jeho průměr činil 24,6 bodu na zápas. Byl uveden do basketbalové síně slávy a v roce 2016 mu Barrack Obama udělil medaili svobody, nejvyšší možné uznání občanovi USA. Dnes je mu 75 let, má pět dětí, prošel si leukémií i srdečními problémy. Objevil v sobě spisovatele, komentátora i aktivistu a sám říká, že má vše, co kdy chtěl.

Takový je příběh sportovce, který přesáhl hranice svého odvětví a stal se inspirací pro milióny lidí po celém světě.